Posavský kanton (Posavski Kanton)
Posavský kanton (bosensky Posavski kanton, chorvatsky Županija Posavska) je kanton v Bosně a Hercegovině. Je exklávou (resp. dvěma exklávami) Federace Bosny a Hercegoviny, skládá se ze tří občin.
Posavský kanton leží na severu Bosny a Hercegoviny, na pravém břehu řeky Sávy, která zde tvoří hranici s Chorvatskem. Je nejmenším kantonem Federace Bosny a Hercegoviny; jeho rozloha činí pouhých 325 km². Podle sčítání z roku 2013 zde žije 43 453 lidí, z nichž 77 % tvoří Chorvati. Hlavním městem kantonu je Orašje.
Kanton je tvořen dvěma oddělenými částmi – občinou Odžak na západě a občinami Orašje a Domaljevac-Šamac (federační část původní občiny Šamac) na východě. Mezi nimi se nachází město Šamac náležící republice Srbské, která také celý kanton odděluje od zbytku Federace BiH. Východní díl kantonu má spojení s Federací také skrze území společně spravovaného distriktu Brčko.
Na severu obě části kantonu hraničí s Chorvatskem. Do Odžaku vede z Chorvatska úsek dálnice A1 (evropská silnice E73), do Orašje hlavní silnice ze Županje. Přes cíp území kantonu vede také úsek silnice a železnice mezi Slavonským a bosenským Šamacem, je zde umístěna bosenská celnice.
Posavský kanton leží na severu Bosny a Hercegoviny, na pravém břehu řeky Sávy, která zde tvoří hranici s Chorvatskem. Je nejmenším kantonem Federace Bosny a Hercegoviny; jeho rozloha činí pouhých 325 km². Podle sčítání z roku 2013 zde žije 43 453 lidí, z nichž 77 % tvoří Chorvati. Hlavním městem kantonu je Orašje.
Kanton je tvořen dvěma oddělenými částmi – občinou Odžak na západě a občinami Orašje a Domaljevac-Šamac (federační část původní občiny Šamac) na východě. Mezi nimi se nachází město Šamac náležící republice Srbské, která také celý kanton odděluje od zbytku Federace BiH. Východní díl kantonu má spojení s Federací také skrze území společně spravovaného distriktu Brčko.
Na severu obě části kantonu hraničí s Chorvatskem. Do Odžaku vede z Chorvatska úsek dálnice A1 (evropská silnice E73), do Orašje hlavní silnice ze Županje. Přes cíp území kantonu vede také úsek silnice a železnice mezi Slavonským a bosenským Šamacem, je zde umístěna bosenská celnice.
Mapa - Posavský kanton (Posavski Kanton)
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
 |
 |
| Vlajka Bosny a Hercegoviny | |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| BS | Bosenština (Bosnian language) |
| HR | Chorvatština (Croatian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |